Dětská kniha nejen jako vzpomínka na dětství
Knih pro děti je nepřeberné množství. Jejich příběhy jsou různé. Na některé se zapomene, jiné zůstávají ve vzpomínkách po celý život. Dětské knihy nemusí však potěšit jen věkovou kategorii, které jsou určené.
Já a dětská kniha
Co znamená dětská kniha pro dospělého člověka? Co znamená pro mě? Snad každý si dodnes vybavuje knihu, kterou měl v dětství rád. Kdo by i po desítkách let nezavzpomínal na to, jak s Dášenkou prožíval její první nejisté krůčky, s Honzíkem se toulal na vesnici u jeho prarodičů, s Neználkem objevoval svět či přál zlému psovi bolebřich z dortu, který snědl pejskovi a kočičce.
To nejsou jen příběhy dětských knih, to je dětství samo. Vybavuje se mi ta čistá dětská naivita, se kterou si člověk nedokáže představit, že by mohlo něco dopadnou jinak než dobře. Zlo je potrestáno, dobro zvítězí.
Jak často člověku dnes chybí víra, kterou měl jako dítě. A když mám pocit, že na mě vše padá a že je svět nespravedlivý? Klidně vezmu do ruky nějakou dětskou knihu a začtu se do příběhů plného dobra.
Nestydím se za to a rozhodně to nepovažuji za infantilnost. Jsem ráda, že jako malé mi bylo z dětských knih předčítáno, že jako větší jsem měla dobrý pocit z toho, že si sama můžu přečíst to, co jsem slýchávala, ale také mě těší, že i dnes si k dětským knihám dokáži najít cestičku, když potřebuji zapomenout na všechny starosti.
Ne, nevracím se k nim každý den či měsíc, ale jednou za čas pohladí na duši stejně tak jako na Vánoce pohádky, které si také většina dospěláků nenechá ujít.
Mnohé dětské knihy jsou skutečnými klenoty v literárním světě a citlivému podání jejich autorů patří velké díky. Vždyť příběhy dětských knih nás provází po celý náš život.
